10.10.2019

Příběh jedné zahrádky

Představte si, že máte od města pronajatou zahrádku. Jednoho dne na ni přijdete a místo upravené zahrádky jsou jen hromady hlíny a vedle nich bagr. Tak přesně tohle se v Liberci stalo.

Město zahrádku prodalo a nedalo původnímu nájemci vědět. Dokonce mu nedávno ještě poslalo složenku, aby zaplatil nájem i na další pololetí, i když už jeho zahrádka byla srovnaná se zemí. Nový majitel se totiž s původní nájemní smlouvou moc nepáral.

Co hůř. Když jsme jako zastupitelé o prodeji rozhodovali, neměli jsme v podkladech ani slovo o tom, že zahrádku prodáváme někomu jinému, než kdo ji od nás měl pronajatou. Takže ani ti, kteří pro prodej hlasovali, nemohli tušit, že tímhle prodejem způsobí takový průšvih. Je docela vedlejší, že my a několik dalších zastupitelů jsme pro prodej ruku nezvedli, protože ani my jsme všechno nevěděli

Na celém případu se v celé nahotě ukazuje, že špatná práce radnice se může dotknout naprosto kohokoliv. Kdyby úředníci dobře napsali důvodovou zprávu, alespoň by dnes mohli říct, že za to mohou zastupitelé, ne oni. Kdyby dodrželi interní pravidla, že se pozemky k prodeji mají označovat přímo v místě, nájemce by věděl, na čem je. Kdyby jej vyrozuměli, že když pozemek nekoupí on s předkupním právem, může jej koupit někdo jiný, možná by se zajímal, zda se našel nový majitel. Kdyby ho aspoň vyrozuměli, že pozemek je prodaný a že se má domluvit s novým majitelem, a předali mu kontakt, bylo by město bez viny. Jenže nic z toho se nestalo a na kdyby se nehraje.

Připravili jsme proto na zastupitelstvo materiál, který chyby radnice popisuje. Chtěli jsme prosadit alespoň omluvu a dostat z tajemníka úřadu seznam opatření, která udělá, aby se nic takového do budoucna neopakovalo. Ani to ale zastupitelstvem bohužel neprošlo. Co ještě se musí stát, aby vedení města začalo konečně řešit špatně fungující úřad, to opravdu nevíme.

Zpět