Lesík u Letiště

Lesík u Letiště

Katastrální území:

Růžodol I., p.p.č. 1140, 1441, 1442, 1443, 1444, 1445, 1446, 1447, 1448,1449/2

Datum registrace: 21.11.1995

STAV PŘED ZALESNĚNÍM

lesík u letiště vznikl po roce 1945 na nejzápadnější části ploch bývalých libereckých cihelen. Ty jsou v těchto místech známy již od poloviny 18. století. Původní tzv. Panskou cihelnu (známou z  vyobrazení v ROHNOVĚ kronice z roku 1757) vybavil roku 1872 Ing. Franz Thyl novou kruhovou pecí a po třech letech cihelnu od majitele panství hraběte Eduarda Clam-Gallase odkoupil. Roční produkce stoupla na tři miliony tašek a cihel. Těžbou materiálu došlo k zarovnání okolních pahorků. Cihelna přešla roku 1902 pod firmu Hirschmann & Wildner, založenou již roku 1842, která v roce 1903 získala i sousední cihelnu založenou Josefem Strackem v roce 1885 a konečně v roce 1906 i nejmladší cihlářský podnik Karla Kaisera založený roku 1896 a vybavený velkou kruhovou pecí. Tyto spojené cihelny disponovaly čtyřmi pecemi, dvěma lisy a dvaceti šesti sušárnami. V roce 1902 došlo k pokusu otevřít v  tomto prostoru i uhelný důl. Tehdy byla vedle šikmo uložené uhelné sloje vyhloubena třicet metrů hluboká šachta, ale vrstvy, nasáklé dlouhotrvajícími dešti, se uvolnily a jámu i s kompletním zařízením zavalily. K dalším pokusům již nedošlo. Ve zdejších sprašových hlínách, mocných kolem pěti metrů a dobývaných na rozloze téměř jedenácti hektarů, bývaly nacházeny i fosilie, z nichž nejznámější byly v roce 1906 dva zuby mamuta.
Firma Hirschmann & Wildner zaměstnávala běžně až šedesát dělníků, jejichž počet se v dobách největší konjunktury zvyšoval až na osmdesát. V čase hospodářské krize byl naopak podnik uveden v roce 1931/32 do  klidu, nicméně později došlo k oživení výroby, která údajně pokračovala ještě v době 2. světové války a skončila tedy zhruba až rokem 1945.

CHARAKTERISTIKA

Plocha dnešního lesa byla patrně jednotně a uměle zalesněna po roce 1945, ale doklady o tom se nepodařilo najít. Hlavní dřevinou je zde topol kanadský (Populus canadensis MOENCH), dále se ve stromovém patru vyskytují topol osika (Populus tremula L.) a další druhy vrb (Salix sp.), dubů (Quercus sp.), javorů (Acer sp.), bříz (Betula sp.), olší (Alnus sp.), atd., vč. nepůvodních jírovců (Aesculus sp.). Podrost je tvořen bezem černým (Sambucus nigra L.) a nálety výše uvedených dřevin, méně jsou zastoupeny hlohy (Crataegus sp.), krušina olšová (Frangula alnus MILL.), pámelník (Symphoricarpos sp.) aj.
I když má tento lesní porost umělý původ, v současné době působí zcela přirozeným dojmem tzv. měkkého luhu, k čemuž přispívají i volné vodní plochy - zatopené bývalé těžební jámy. Jsou to tři rozlehlé stálé vodní tůně a řadu menších vodních ploch, které v letním období vysychají. Jedná se tak na území města o ojedinělou lesní enklávu, která zaslouží zvláštní pozornost. Porost je součástí honitby Dubina - Ostašov.
V bylinném patře převládá nitrofilní kopřiva dvoudomá a několik málo druhů okoličnatých rostlin, zejména krabilice zápašná, bršlice kozí noha, bolševník obecný, kerblík lesní. Okraje lesa velice rychle zarůstají zavlečeným agresivním druhem křídlatkou japonskou.

FAUNA

Z fauny významný je podíl avifauny. Již v roce 1972 byla v odborné literatuře uvedena tato lokalita jako hnízdiště drozdů cvrčal (Trudus iliacus L.) a to jako jedno ze dvou tehdy známých míst hnízdění tohoto druhu v České republice. Na vodní plochy je vázaný výskyt obojživelníků (čolek obecný a horský - Triturus vulgaris L., Tr. Alpestris LAURENTI, skokani - Rana sp. atd.) i bezobratlých (měkkýši: plovatka bahenní - Lymnaea stagnalis, okružák ploský - Planorbis corneus, brouci z čeledí vírníkovitých - Gyrinidae, vodomilovitých - Hydrophilidae a potápníkovitých Dytiscidae, a další).

Nastavení cookies