08.02.2023
Jana Kodymová DiS.

Třetí jednání liberecké městské rady

Třetí schůze Rady města Liberce v roce 2023 proběhla v úterý 7. února. Kompletní materiály z jednání rady budou veřejně na webu k dispozici za týden.

https://podklady.liberec.cz/

Jaroslav Zámečník  - primátor statutárního města Liberce

Bod č. 6/ Návrh rozpočtového opatření č. 2B) změny rozpočtu SML na rok 2023 v kompetenci zastupitelstva města

Liberečtí radní projednali návrh rozpočtového opatření, ve kterém se navyšují se příjmy z DPH a daně z příjmu fyzických osob, podle predikce MFČR, a příjem z poplatků za odpady, podle nové vyhlášky. Dále se navyšuje celá řada výdajů, jak z rezervy města, tak ze zapojení části nevyčerpaných prostředků roku 2022, zůstatků fondů minulých let a navýšení čerpání kontokorentního úvěru. Ve výdajích se rovněž realizuje několik přesunů.

Aktuálně činí rozpočet Liberce už téměř 3,5 miliardy. Město proto připravilo navýšení svých výdajů

„Na konci loňského roku jsme byli ve vynikající kondici a na účtech měli skoro miliardu korun. Nicméně je třeba zdůraznit, že ty finance byly vázány už na konkrétní projekty. Nicméně, nyní si i díky navýšení příjmů, můžeme dovolit rozdělit zhruba půl miliardy na vybrané a připravované projekty,“ říká primátor města Liberce Jaroslav Zámečník.

„Nově tak dáváme například dalších 20 milionů do dopravního podniku a zvyšujeme ze 7 na 12 milionů výdaje na sociální služby. Dalších 3,5 milionu korun uvolníme na projektovou dokumentaci pro kulturní a kreativní centrum Linserka, kde je předpoklad získání dotace ve výši přes 30 milionů korun a byla škoda takové příležitosti nevyužít. Dvacet milionů korun dáme i na obnovu veřejného osvětlení a 15 milionů přidáme i na opravu silnic a chodníků. Dalších 11 milionů investujeme do rekonstrukce mostů a 7 milionů korun chceme dát na radary,“ říká primátor města Liberce Jaroslav Zámečník.

 

MIMO Radu města:

Obce a města v okolí Liberce se chtějí připojit ke společnému projektu používání rychlostních radarů. Apelují na zvýšení bezpečnosti na konkrétních silnicích

„Jak jsme již dříve avizovali, Liberec chystá zavedení zatím pilotního úsekového měření radarem v Dolním Hanychově, a to z toho důvodu, že z měření, která jsme tam minulý rok provedli, vyplývá, že tam vysoké procento řidičů jezdí rychle, čímž ohrožují ostatní účastníky provozu. Situace byla alarmující, protože předpisy tam porušovaly přes 2/3 motoristů. Proto plánujeme pořízení zatím jednoho radaru a zároveň měřící technologie, což zaujalo další sousední města a obce, které projevily zájem se k nám připojit. V praxi by to vypadalo tak, že si tyto obce a města pořídí svůj radar, zajistí si povolení od Policie ČR, a my dovolíme toto zařízení napojit na náš připravovaný systém, čímž dokážeme rozšířit počet kontrolovaných míst. Mimochodem, už příští rok bude další radar i na průtahu městem, který plánuje zajistit Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a předat nám ho do majetku,“ říká primátor Liberce Jaroslav Zámečník.

Z obcí a měst, která zatím projevila zájem, jsou to například Chrastava, Rynoltice, Osečná, Hrádek nad Nisou, Hodkovice nad Mohelkou, Jablonné v Podještědí nebo Kryštofovo Údolí.

 

 

Petr Židek - náměstek primátora pro majetkovou správu, sport a sportovní infrastrukturu

Bod č. 18/1: Schválení výjimky ze směrnice 3RM Zadávání veřejných zakázek SML na zpracování projektové dokumentace na výstavby 10 fotovoltaických elektráren (FVE) v rámci projektu "Komunální energetika Liberec I"

Dalším krokem v projektu vybudování deseti fotovoltaických elektráren (FVE)  na střechách budov ve vlastnictví města je výběr zpracovatele projektové dokumentace.  V rámci poptávkového řízení bylo osloveno 5 společností. Vybraným dodavatelem projektové dokumentace je Ing. Miroslav Korecký z Třeštic a město za její vyhotovení zaplatí 1 300 750 Kč včetně DPH.

Předmětem smlouvy je zpracování 10 samostatných studií stavebně technologického řešení nových fotovoltaických elektráren a následné vyhotovení projektových dokumentací, které je žadatel povinen doložit k žádosti o dotaci. Mimo jiné budeme muset předložit i smlouvu o připojení jednotlivých budov k výrobně elektřiny k elektrizační soustavě. Fotovoltaické elektrárny nechá město,  v rámci projektu „Komunální energetika Liberec I“ , umístit na střechách objektů, které má ve svém vlastnictví a správě. V květnu loňského roku už město vytipovalo objekty,  které  by  bylo  možné  využít  k výstavbě fotovoltaické elektrárny na střechách. V prosinci 2022 byl seznam doplněn o bytové domy Na Žižkově a seznam objektů byl aktualizován tak, aby splňoval podmínku dotačního programu NPO (Národní plán obnovy) pro sdílení vyrobené elektřiny v rámci  energetické komunity,“ popisuje náměstek primátora pro majetkovou správu, sport a sportovní infrastrukturu Petr Židek.

 

Seznam budov:

1. ZŠ Broumovská, Broumovská 847/7 (413 kWp)

2. ZŠ Dobiášova, Dobiášova 851/5 (390 kWp)

3. ZŠ nám. Míru, nám. Míru 212/2 (140 kWp)

4. ZŠ nám. Míru, Ruprechtická 24/174 (49,5 kWp)

5. MŠ Beruška, Na Pískovně 761/3 (124 kWp)

6. MŠ Čtyřlístek, Markova 1334/10 (48,4 kWp)

7. BD Na Žižkově, Na Žižkově VI. (49,5 kWp)

8. MŠ Motýlek, Broumovská 840/7 (143 kWp)

9. DS Františkov, Domažlická 880/8 (123 kWp)

10. Divadlo F. X. Šaldy, Americká 851/63 (163 kWp) (dílny)

 

Termín pro podání  žádosti o podporu projektu na vybudování fotovoltaických elektráren (FVE), v rámci výzvy Modernizačního fondu a administrované Státním fondem Ministerstva životního prostředí, je 15. března 2023.

 

 

Jiří Janďourek - náměstek primátora pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby

Bod č. 47/2: Memorandum o společném zájmu a postupu ve věci záměru výstavby a provozu sběrného dvora a nové kompostárny

Liberecká městská rada projednala a souhlasila se zněním Memoranda o společném zájmu a postupu ve věci záměru výstavby a provozu sběrného dvora a nové kompostárny pro Liberec. Memorandum by mělo uzavřít statutární město Liberec se společností Mateo Solutions a.s., a společností KOBRA Údlice, s.r.o.

Statutární  město  Liberec  dlouhodobě  usiluje  o zřízení  koncového  zařízení  na  likvidaci  biologicky rozložitelných komunálních odpadů,“ konstatuje Jiří Janďourek, náměstek primátora pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby.

V současné době vybírá statutární město Liberec, prostřednictvím svozové společnosti FCC  Liberec  s.r.o.,    biologicky rozložitelný komunální odpad (BRO) od  občanů  formou sběru  do  tzv.  „hnědých  BIO popelnic“. Dále je BRO od občanů vybírán na sběrném dvoře  v Ampérově ulici, na sběrném místě v ulici Milady Horákové a v neposlední řadě také v rámci jarního a podzimního sběru bioodpadů do velkoobjemových kontejnerů. BRO se následně převáží do kompostárny společnosti SAP Mimoň, spol. s r.o., kde se dále zpracovává. Už v roce 2017 schválilo Zastupitelstvo města Liberce záměr, že v areálu deponie v Londýnské ulici bude vybudován sběrný dvůr spolu s RE-USE bazarem a kompostárnou.

Aktuálním  záměrem  je  zřídit  na  ploše  deponie  v  Londýnské  ulici bioplynovou stanici. „Statutární město Liberec zde i nadále chce vybudovat sběrný dvůr a RE-USE bazar. Jelikož  BRO  ze  zeleně  by  nemohlo  končit  v  bioplynové  stanici,  kde  by  se  převážně  zpracovával gastroodpad a případně rozložitelné kaly, navrhujeme náhradní řešení umístění kompostárny do jiné lokality“, popisuje dále náměstek Jiří Janďourek.

Statutární město Liberec zahájilo jednání se společností Mateo Solutions, a.s., a společností KOBRA Údlice, s.r.o., a to ohledně záměru výstavby nové kompostárny na pozemcích ve vlastnictví města.  

Oba  projekty,  jak  příprava  výstavby  bioplynové  stanice,  tak  výstavba  kompostárny,  by  si  neměly konkurovat a mohou být připravovány souběžně.  Jednalo by se o výstavbu sběrného dvora a kompostárny na pozemcích, které město Liberec vlastní nejenom ve svém katastru, tedy v Růžodole, ale také v Chotyni a Grabštejně,“ říká náměstek Jiří Janďourek.

Na těchto pozemcích u obce Chotyně se původně nacházela skládka komunálního odpadu, která je v současné době po vyčerpání kapacity uzavřena a rekultivována. Část plochy skládky by byla vhodná pro další využití právě na zařízení typu kompostárny. Statutární město Liberec si předběžně nechalo vypracovat investiční záměr revitalizace areálu bývalé skládky odpadů na areál pro nakládání s bioodpady. Kapacita zařízení by byla až 50 000 tun odpadu ročně.

„Výhodou této lokality je, že je umístěna v blízké dojezdové vzdálenosti od Liberce a zařízení by mohly využívat i okolní obce. Dále díky vzdálené poloze od zastavěné části obce Chotyně se nabízí možnost realizace otevřených zakládek, a tím by odpadla nutnost výstavby uzavřené haly s nuceným odtahem přes biofiltr,“doplňuje dále náměstek Jiří Janďourek.

Projekt lze rozdělit na dvě samostatné části, které spolu vzájemně spolupracují, a to na sběrné a výdejní místo v Liberci v Londýnské ulici a samotný areál kompostárny u obce Chotyně. Sběrné a výdejní místo v Liberci by sloužilo primárně k příjmu BRO a k výdeji vyrobeného kompostu a pěstebních substrátů pro zemědělské a zahradnické účely. Do těchto míst by byl také svážen dřevní odpad, který bude v místě předrcen a využit buď zpětně jako mulč, či vzniklá štěpka bude odvezena na kompostárnu ke kompostování. Kompostárna Chotyně má sloužit jako zařízení pro zpracování BRO, čistírenských kalů a odpadů ze zeleně, vznikajících při údržbě zelených ploch města.

BRO by bylo do zařízení od občanů města Liberce přijímáno zdarma. Díky příjmu z likvidace odpadů by bylo možné nabízet kompost a substráty občanům města také zcela zdarma.

 

Ivan Langr - náměstek primátora pro kulturu, školství a cestovní ruch

Bod č. 59: Návrh na udělení Medaile města Liberec v roce 2023

Liberecká městská rada na svém letošním třetím jednání odsouhlasila návrh na udělení šesti Medailí města Liberce a udělení Čestného občanství města Liberce. Kandidáty na ocenění v letošním roce schválil výbor pro kulturu a cestovní ruch. Sedm jmen významných osobností nyní bude schvalovat Zastupitelstvo města Liberce, na svém zasedání ve čtvrtek 16. února.

Každoroční udílení občanství a medailí je svátkem tohoto města, protože tímto způsobem oceňujeme ty nejlepší, kteří svým působením pozvedli obory své činnosti. V letošním roce to bude celkem sedm vynikajících osobností, přičemž jedna z nich bude vyznamenána čestným občanstvím, ostatní pak medailí města,“ říká Ivan Langr, náměstek primátora pro kulturu, školství a cestovní ruch.

 

Kandidáti na udělení Medaile města Liberce:

Ladislav Bareš (1918 –2000), trumpetista, kapelník a dirigent Orchestru Ladislava Bareše, rodák z Hradce Králové. Začínal jako trumpetista v brněnském Orchestru Gustava Broma, v roce 1946  se  přestěhoval  do  Liberce,  kde  vedl  známý  taneční  orchestr.  Od  šedesátých  let  s ním účinkoval na řadě tanečních soutěží a koncertech, v řadě kulturních pořadů v rámci LVT, kde doprovázel tehdejší československou pěveckou špičku, ale také ve východní a v západní Evropě (v ČSSR např. spolupořádal koncerty Johna Hollidaye a Lou Benneta). Významná je i jeho činnost aranžérská. Po svých 75. narozeninách se již kvůli zdravotnímu stavu nemohl své práci naplno  věnovat;  orchestr  ale  i  poté  nesl  jeho  jméno  a  nese  jej  dodnes.  Je  držitelem  Pocty hejtmana Libereckého kraje (2017, in memoriam), (zdroj: Český hudební slovník).

 

Ing.  Miroslav  Kučera  (*1945),  podnikatel,  rodák  z  Přelouče.  Do  Liberce  se  s  rodinou přestěhoval v roce 1956, vystudoval zdejší střední průmyslovou školu a následně brněnskou Vojenskou akademii Antonína Zápotockého v oboru specializace letecké výroby. V roce 1968 nastoupil do LVZ a pracoval zde na různých pozicích, v roce 1990 pak byl jmenován ředitelem.

5/6V následujících letech LVZ (po vstupu německé GEA) expandovaly na trhy západní Evropy. V roce 2008 se začal věnovat vlastní podnikatelské činnosti v Libereckém investičním fondu (LIF), s nímž mj. převzal a rozvinul svijanský pivovar, hotel Zlatý Lev, rohozecký pivovar, zámek ve Svijanech a také významný pozemek v Liberci Na Perštýně, kde mj. realizuje projekt výstavby 450 bytů,(zdroj: Jaroslav Zámečník).

 

Mgr.  Eva  Koudelková,  Ph.D.(*1949), pedagožka,  spisovatelka,  nakladatelka,  rodačka z Náchoda. Absolvovala obor český jazyk a anglický jazyk na FF UK v Praze, následně učila na SEŠ v Berouně a od roku 1990 předměty regionální, světová a meziválečná česká literatura na FP  TUL  v Liberci. Od roku 2000 je majitelkou a editorkou rodinného nakladatelství Bor, které se  edičně  zaměřuje  na  regionální  literaturu  náchodského  a  libereckého  regionu  (prózou  i veršem), ale i na odborné literárněvědné texty či historiografii a filozofii. Specifitou jsou díla zapomenutých autorů. Sama Koudelková se autorsky věnuje pověstem a lidovému vyprávění se zaměřením  na  Liberecko,  Broumovsko,  Frýdlantsko,  Jizerské  hory,  Kladsko  i  Orlické  hory, (zdroj: wikipedia, naklbor.cz).

 

Mgr. František Hercl (*1922), pedagog a matematik, rodák z Prahy.  V mládí se zapojil do protinacistického  odboje  Národního  obranného  svazu.  Jeho  skupina,  infikovaná  konfidentem gestapa, ale byla v roce 1942 pozatýkána. Hercl prošel věznicemi na Pankráci, v Terezíně i Budyšíně a nakonec byl v roce 1943 německým lidovým soudem v Drážďanech odsouzen na pět let vězení do káznice ve Straubingu. Po konci války vystudoval na FF UK latinu a řečtinu a následně dálkově i matematiku a deskriptivní geometrii. A začal učit na základních i středních školách v Liberci i okolí. Na SPŠSE v Liberci nastoupil 1. 9. 1960 a působil tu zejména jako matematik až do 30. 6. 1996. Ve dvouletí do 1. 9. 1968 také vykonával funkci zástupce ředitele, (zdroj: Josef Šorm, Paměť národa).

 

František Dáňa (*1947), operní pěvec a ředitel Divadla F. X. Šaldy v Liberci  (1999 –2009), rodák z Jablonce n. N. Vystudoval pražskou konzervatoř a od roku 1972 byl jako sólista opery (baryton) angažován v libereckém divadle. Po roce 1990 zastával funkci technického náměstka, v roce  1992  se  stal  uměleckým  šéfem  opery.  V roce  1999  pak  byl  radou  města  jmenován ředitelem  DFXŠ,  odkud  po  10  letech  odešel  na  vlastní  žádost  do  penze.  Za  dobu  svého uměleckého  angažmá nastudoval řadu špičkových barytonových rolí,  mj. Přemysla v Libuši, krále Vladislava v Daliborovi  a  Kalinu  v Tajemství (vše Bedřich Smetana) či Jaga ve Verdiho Otellovi, (zdroj: DFXŠ).

 

Jaroslav Švihla (*1933), malíř, grafik a pedagog, rodák z Liberce, kde žije a tvoří. Vystudoval Střední průmyslovou  školu  sklářskou  v  Železném  Brodě  (1953)  a  Vysokou  školu uměleckoprůmyslovou v Praze u Otto Eckerta a Stanislava Ulmana (1958). Ve své práci se věnuje především krajinomalbě (navazoval na Bohumila Kubištu) severních Čech, specificky Podještědí, Jizerským  horám  i  Českému  ráji.  Původně  vycházel  z  kubistického  tvarosloví (střídmá  barevnost),  ale  následně  u  něj  zvítězila  měkkost  tvarů,  volnější  ruka  a  výraznější barevnost, (zdroj: severoceskasbirka.cz).

 

Medaile města Liberec se uděluje jako čestné ocenění za občanské zásluhy o město Liberec v jakémkoli oboru lidské činnosti. Medaili města Liberce lze také udělit za celoživotní zásluhy. Návrh na udělení Medaile města Liberce mohou předložit občané, organizace, spolky a jiné subjekty komisi pro udělování cen (tj. pro kulturu a cestovní ruch). Medaili odevzdává oceněné osobě jménem města Liberce jeho primátor. Ocenění nelze odejmout.

 

Kandidát na udělení Čestného občanství města Liberec:

RNDr. Miloslav Nevrlý (*1933), zoolog, spisovatel, skaut, rodák z Prahy. Vystudoval obor zoologie na Přírodovědecké fakultě UK, promoval v roce 1957, a nastoupil na místo zoologa (přírodovědecké  oddělení)  v Severočeském  muzeu  Liberci,  kde  pracoval  až  do  svého penzionování v roce 2000. Svůj veškerý badatelský zájem věnoval Jizerským horám, o nichž publikoval řadu prací, turistických publikací, map i článků; nejznámější je Kniha o Jizerských horách (1976), kterou mj. popularizoval historii jizerskohorských pomníčků. Od mládí se také věnoval skautingu, od roku 1970 do sametové revoluce pak v podobě vedení turistického oddílu Dynamo. Je držitelem Ceny Ivana Dejmala (2017) a také Pocty hejtmana Libereckého kraje (2011), (zdroj: wikipedia).

 

Čestné občanství města Liberec je výrazem uznání mimořádných zásluh o rozvoj města a také o rozvoj mezinárodních vztahů v komunální oblasti a spolupráce mezi městy. Čestné občanství může být uděleno jak občanům ČR, tak i občanům cizích zemí. Návrhy na udělení čestného občanství předkládají Zastupitelstvu města Liberce prostřednictvím rady města členové zastupitelstva města nebo zastupitelstva obvodu. Rozhodnutí o udělení čestného občanství odevzdává vyznamenanému jménem města Liberce primátor města zpravidla na slavnostním zasedání zastupitelstva města nebo při jiné slavnostní příležitosti. Při udělování čestného občanství obdrží vyznamenaný listinu o jeho udělení, jež je opatřena symboly města. Ocenění lze vůlí zastupitelstva odejmout tomu, kdo se stal nehodným projevené pocty.

 

Bod č. 60: Podpora nominací na udělení státního vyznamenání

Statutární  město  Liberec  vyslovilo,  na  žádost  Nezávislé  odborové  organizace Policie ČR Liberec, podporu nominací JUDr. Karla Jaroše a Josefa Blažka na udělení státního vyznamenání (in memoriam) prezidentem České republiky pro rok 2023. Oba policisté totiž v letech 1936 - 1938 sloužili na Policejním ředitelství v Liberci.

Nezávislá odborová organizace Policie ČR Liberec se rozhodla navrhnout prostřednictvím Senátu Parlamentu České republiky dva prvorepublikové policisty, a to JUDr. Karla Jaroše a jeho blízkého spolupracovníka Josefa Blažka (oba mučeni a popraveni nacisty za odbojovou činnost) na státní vyznamenání pro rok 2023 (in memoriam) – Řád Bílého lva vojenské skupiny. O podporu tohoto návrhu bylo požádáno i statutární město Liberec.

Vážíme si každého hrdinského skutku, který je navázán na historii našeho města; je-li navíc jeho důsledkem i oběť nejvyšší, již dané osobnosti dobrovolně přinesou v zájmu společnosti a budoucích generací, musejí být naše úcta i vděk nejhlubší a bezvýhradné. Proto jsme nominaci dvou prvorepublikových policistů, kteří v době nacistické totality položili své životy za svobodu a demokracii, na státní vyznamenání podpořili,“ uvádí Ivan Langr, náměstek primátora pro kulturu, školství a cestovní ruch.

Osobní dopis primátora statutárního města Liberce Jaroslava Zámečníka je adresován předsedovi  Senátu Parlamentu České republiky.

 

Jiří Šolc - náměstek primátora pro technickou správu a informační technologie

Bod č. 48: Aktualizace interního předpisu pro zřizování služebností

Liberečtí radní projednali aktualizaci interního předpisu pro zřizování služebností z důvodu novelizace vyhlášky o oceňování, která je v platnosti od 1. 1. 2023. Podle aktualizovaného předpisu bude město Liberec postupovat při výpočtu ceny služebnosti. Interní předpis je připraven tak, aby se při rozšíření vyhlášky na další subjekty nemusel dále upravovat, jen by se změnil druh výpočtu.

Překládaný  nový  návrh  interního  předpisu  upravuje  aktualizovanou  verzi  dosavadního  interního předpisu ke stanovení náhrady za zřízení služebnosti tam, kde zvláštní zákon, případně na základě zákona přijatý právní předpis, ukládá městu Liberec jako vlastníku povinnost strpět zřízení, existenci a provoz věcného břemene, za náhradu ve výši ceny věcného břemene.

Od  1.  1.  2023  je  v  platnosti  novelizace vyhlášky  o  oceňování,  kdy  se  zdvojnásobil  koeficient  pro výpočet  všech  náhrad.  „Na jednu stranu by se dalo říct běžná agenda, ale tímto předpisem je ukončena několik měsíců trvající nejasná situace ohledně výpočtů ceny služebností (postaru věcných břemen) mezi městem a síťaři. Jsem rád, že je to za námi a všem, kteří se na složitých jednáních podíleli, opravdu děkuji,“ uvádí náměstek primátora pro technickou správu a informační technologie  Jiří Šolc.

 „Touto  novelizací  jsme  se  dostali  na  ceny  podle  našeho  stávajícího  interního předpisu za podmínek zřízení služebnosti na dobu neurčitou. V tuto chvíli jsme se dostali na stejné ceny, jaké jsou podle našeho interního předpisu. U některých akcí i na vyšší. Se společností ČEZ Distribuce, a.s., je navíc domluveno, že jednorázová úplata bude navýšena o bonifikaci ve výši 20 %, která bude činit max. 20 000 Kč,“ komentuje vedoucí odboru správy veřejného majetku Lukáš Hýbner.

 

Bod č. 54: Správa a provoz dětského dopravního hřiště v roce 2022

Radní se seznámili se zprávou o provozu dětského dopravního hřiště v Liberci Pavlovicích a získali informace o realizaci oprav za rok 2022.

Provoz hřiště zajišťuje Městská policie Liberec. V areálu primárně probíhá dopravní výchova a vzdělávání, teoretická i praktická výuka pro děti základních škol, dále areál  funguje jako školící středisko a  nabízí tematické přednášky.

Realizovaná výuka dopravní výchovy směřuje k získání Průkazu cyklisty. Zkoušku Průkaz cyklisty ve školním roce  2021/2022  absolvovalo 1234 žáků. Jejich počet se zvýšil oproti předchozímu loňskému školnímu roku o 602 žáků.

Dopravní hřiště jsme před lety převzali od Libereckého kraje a snažíme se na něm připravovat nejmladší generaci na úskalí městského dopravního provozu, zároveň funguje dobře jako školící zázemí městské policie. S fungováním dopravního hřiště jsme spokojení,“ říká náměstek primátora pro technickou správu Jiří Šolc.

V 1. pololetí školního roku 2021/22 (období měsíc září až prosinec 2021) se výuky zúčastnilo 1309 žáků čtvrtých ročníků základních škol. Ve 2. pololetí školního roku 2021/2022 (období ledna  až červen 2022) se výuky zúčastnilo 1371 žáků. Dopravní výchovu prováděnou Městskou policií Liberec ve školním roce  2021/2022 absolvovalo 2680 žáků.

Výuka dopravní výchovy je ze strany Ministerstva dopravy  - BESIP částečně hrazena, včetně odpolední výuky pro veřejnost za měsíc duben až říjen 2022. Za rok 2022 činil příjem Městské policie Liberec z této činnosti částku ve výši 246 800 Kč.

V rámci správy dětského dopravního hřiště je prováděna pravidelná údržba a běžné opravy. V roce 2022 se  konkrétně  jednalo  o  opravu  chodby,  schodiště, zábradlí,  dveří  a  další  drobné  opravy  v  celkové hodnotě 134 176 Kč. V rámci dlouhodobého majetku byly v roce 2022 nakoupeny dopravní překážky, koloběžka a další pomůcky v celkové hodnotě 85 628 Kč.

 

Adam Lenert - náměstek primátora pro územní plánování a majetkoprávní záležitosti

Bod č. 24: Smlouva o smlouvě budoucí s ČEZ Distribuce, a. s., na přeložku kabelů kVN a kNN v Jeronýmově ulici v rámci rekonstrukce propustku pod tratí (u arény)

Rada města Liberce schválila uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o realizaci přeložky distribučního zařízení určeného k dodávce elektrické energie ke stavbě „Přestavba propustku

v km 159.434 trati Stará Paka  - Liberec na podchod“.

Smlouva je mezi provozovatelem ČEZ Distribuce, a.s., a žadatelem, tedy statutárním městem Liberec. Předběžný odhad celkových realizačních nákladů na přeložky kabelů činí 3 767 698 Kč s DPH. Výsledná cena za přeložky se bude odvíjet od skutečně odvedených prací v závislosti na koordinaci se stavbou samotného podchodu (zemní práce, protlaky, chráničky atd.).

Zastupitelstvo města 24. 10. 2019 souhlasilo se spolufinancováním rekonstrukce propustku ve výši 8,8 mil. Kč. „V současné době už město má smluvně zajištěno spolufinancování podílu na projektové dokumentaci z dotace od Libereckého kraje. Spolufinancování stavby se plánuje s přispěním dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury nebo IROP. Souběžně město Liberec vyjednává o podpoře části projektu se SFDI v návazností na další chodníky a cyklostezky v okolí propustku. Současně bude město žádat o finanční podporu Liberecký kraj,“ dodává náměstek primátora pro územní plánování a majetkoprávní záležitosti Adam Lenert.

 

Bod č 25/1: Výjimka ze směrnice č. 3RM na zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území pro Rozvoj skiareálu Ještěd a Lanovou dráhu na Ještěd

Rada města Liberce vzala na vědomí cenovou nabídku společnosti Jacobs Clean Energy, s.r.o., z Brna a zadala této společnosti vyhotovit dokument „Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (SEA) pro dvě změny ÚP Liberec Z1_D a Z1_L (Rozvoj lyžařského areálu Ještěd a Lanová dráha Ještěd) včetně terénních průzkumů a podkladových studií".

Jedná  se  o samostatnou dokumentaci, kterou je potřeba společně s dokumentací změn územního plánu Liberec nechat zpracovat. Celková  nabídnutá  cena  je  1 476 200 Kč  s DPH,  s termínem odevzdání 30. 11. 2023.

To přesněji řečeno znamená, že město nechá vypracovat dokumentaci vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (tzv. SEA), aby pak následně mohlo rozhodnout o dalším postupu v pořízení změn územního plánu. Firma byla vybrána na základě referencí získaných z krajských úřadů, kde právě tato firma zpracovávala vyhodnocení pro obdobné záměry a dále také na základě složení týmů zpracovatelů,“ vysvětluje náměstek primátora pro územní plánování a majetkoprávní záležitosti Adam Lenert.

Tento tým je nezávislý a není navázán na TMR, ani na zástupce občanských iniciativ. V týmu zpracovatelů je rovněž autor metodik pro Ministerstvo životního prostředí v dané oblasti. Oslovená firma má zkušenosti v rámci zpracování vyhodnocení vlivů z velkých měst jako je Praha nebo Brno.

Výběrem nezávislého posuzovatele chce město Liberec získat nezávislý posudek o možnosti či nemožnosti rozšíření skiareálu na Ještědu, a to včetně možného posouzení prodloužení lanové dráhy na Ještěd. Posouzení bude i definovat vodní režim na Ještědu,“ dodává náměstek Adam Lenert.

 

Bod č. 26: Zřízení komise pro 100 klimatických měst a jmenování členů komise pro 100 klimatických měst

Město Liberec sestavilo Komisi pro 100 klimatických měst. Komise funguje jako iniciativní a kontrolní orgán rady města. Vyjadřuje se k materiálům, které souvisí s projektem „EU Mise -100 klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030“.

Komise pro 100 klimatických měst je novou komisí, která v minulých obdobích nebyla zřízena. Garantem komise je náměstek primátora města pro územní plánování a majetkoprávní záležitosti. Garant má právo účastnit se zasedání komise s hlasem poradním.

„V rámci členství v EU Misi se Liberec zaváže k dosažení klimatické neutrality do roku 2030. Město má povinnost vypracovat tři dokumenty: klimatickou smlouvu, akční plán, finanční plán, po jejich validaci Evropskou komisí získá tzv. Mission Label, který představuje pro město určitou certifikaci zpřístupňující další benefity,“ uvádí náměstek primátora pro územní plánování a majetkoprávní záležitosti Adam Lenert.

Rada města jmenovala komisi ve složení předsedkyně Hana Zemanová, místopředseda Ing. Vojtěch Prachař a dále jsou členy komise RNDr. Jiřina Macháčková, Ph.D., MUDr. Anna Kšírová, Lumír Vadovský, Svatopluk Holata, Ing. Jan Sedláček, Václav Židek za Liberecký kraj  a jedno místo bude doplněno na příštím zasedání Rady města Liberce. Komise má zatím 9  členů. Do budoucna může být rozšířena na 11 členů. Město počítá také se zapojením Technické univerzity v Liberci. Ta by měla v komisi mít rovněž jednoho zástupce.

„Cílem je, aby vize a priority města v této oblasti byly všemi přijímány, aby byli všichni ochotni se podílet na závazku města dosáhnout klimatické neutrality a získat stakeholdery, kteří budou signatáři CCC. Vize města, priority a portfolio projektů musí být kompromisem všech stakeholderů. Proto byla vytvořena tato komise rady města a proto se snažíme, aby v této komisi byla zastoupena všechna odvětví,“ dodává náměstek primátora pro územní plánování a majetkoprávní záležitosti Adam Lenert.

 

Martina Teplá - náměstkyně primátora pro sociální záležitosti

Bod č. 36: Aktualizace Pravidel pro poskytování dotací z rozpočtu SML na podporu financování sociálních služeb a vyhlášení výzvy na rok 2023

Rada města Liberce a následně také zastupitelstvo projedná návrh na aktualizaci pravidel  pro  poskytování  dotací  z  rozpočtu  statutárního města Liberce na podporu  financování  sociálních  služeb  a  na vyhlášení výzvy k předkládání žádostí na rok 2023.

Změna pravidel se týká v počtu vyhlášených programů, kdy oproti minulým letům bude  vyhlášen  pouze  jeden  program  pro  všechny  sociální  služby.  Dále  se  mění  maximální  výše poskytnuté dotace a to z 350 000 Kč na 450 000 Kč,“ uvádí Martina Teplá, náměstkyně primátora pro sociální záležitosti.

Další body pravidel zůstávají neměnné. Neinvestiční dotace z rozpočtu statutárního města Liberce je určena pro poskytovatele sociálních služeb zařazených  do  Základní  sítě  sociálních  služeb  Libereckého  kraje,  kteří  mají  platné  pověření  k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Dotace je určena k financování provozních nákladů spojených se základní činností registrovaných sociálních služeb. Žadatelem o dotaci nemohou být příspěvkové organizace státu, kraje nebo obcí, nebo  jimi zřizované či zakládané právnické osoby poskytující tyto služby.

Pro účely dotačního řízení se bude vyhlašovat výzva k podávání žádostí o dotaci, která byla z hlediska struktury a obsahových náležitostí koncipována obdobně jako programy, a to z důvodu sjednocení dotačních postupů SML a pro zajištění přehlednosti a uživatelského komfortu pro potenciální žadatele o dotaci, kteří si už zvykli na režim programových  dotací. 

„Ze  stejných  důvodů  se  navrhuje  vyhlásit  výzvu  k  podávání  žádostí  o  dotaci zveřejněním na elektronické úřední desce a webových stránkách města, tedy obdobně jako v případě programových dotací,“ uzavírá Martina Teplá, náměstkyně primátora pro sociální záležitosti.

 

Bod č. 37: Vyhlášení programů dílčího Fondu zdraví a prevence Dotačního fondu SML na rok 2023

Město Liberec vyhlašuje programy k předkládání žádostí o dotace z dílčího Fondu zdraví a prevence Dotačního fondu na rok 2023. Programy bude projednávat a schvalovat  únorové zastupitelstvo města.

V rámci tohoto dotačního fondu jsou vyhlášeny tři programy. Na všechny tři je možné podávat žádosti v termínu od 27. března do 12. dubna 2023. Program Prevence civilizačních chorob a podpora aktivit zdravého životního stylu nabízí k rozdělení mezi žadatele 250 000 Kč. Druhý program, Primární prevence rizikových jevů, nabídne k rozdělení 100 000 Kč. A třetí program,  Prevence sociálního vyloučení a podpora začleňování, nabízí k rozdělení mezi žadatele částku ve výši 145 000 Kč.

Tento dotační titul je na rozdíl od přechozího pro organizace, které nejsou poskytovateli sociálních služeb, ale jejich činnost s nimi úzce souvisí nebo na ně navazuje. Jedná se například o organizace, které pečují o osoby s onkologickým onemocněním,  s roztroušenou sklerózou nebo se věnují pečující osobám.  Ať už jde o péči o děti, osoby s handicapy či seniory,“ popisuje Martina Teplá, náměstkyně primátora pro sociální záležitosti.

 

Jan Hruška - náměstek primátora pro městské bydlení a místní Agendu 21

Bod č. 47: Schválení zážitkového kurzu první pomoci II

Součástí uplatňování místní Agendy 21 (dále jen MA21) na rok 2023 jsou aktivity směřující ke zlepšení služeb pro veřejnost a rozvoji dovedností zaměstnanců úřadu. V reakci na zájem  pracovníků  je  plán  rozvoje  tematicky  zaměřen  na  praktický  nácvik  poskytnutí  první pomoci  v  různých  krizových  situacích.

S ohledem na potřebu vysoké profesionality školitelů a věrohodné podání krizových situací včetně komplexnosti celodenního školícího programu byl vybrán Český červený kříž, pobočka Liberec. Ten se bezplatně podílí také na realizaci dalších akcí statutárního města Liberce v rámci  MA21  pro  veřejnost.

Ve druhém  pololetí  2023  by  mohlo  být  intenzivní zážitkovou formou proškoleno 60 lidí ve 4 turnusech. Školení proběhne v rekreačním a sportovním areálu Vesec, který je v majetku statutárního města Liberec. Město za školení zaplatí 91 621 Kč s DPH.

V krizové situaci rozhodují vteřiny. Proto jsme se rozhodli v roce 2023 uspořádat kurzy první pomoci pro zaměstnance magistrátu. A to zážitkovou formou s autentickým maskováním figurantů. Cílené vyvedení účastníků do nekomfortních situací je připraví na realitu. Budou čelit stresovým situacím, jako je autonehoda, zástava srdce, bezvědomí nebo krvácení a naučí se, jak v takové situaci správně reagovat. Přejme si, aby nově získané vědomosti, nikdo nemusel použít,“ komentuje  Jan Hruška, náměstek primátora pro městské bydlení a místní Agendu 21.

Nastavení cookies